Stavba katolického domu byla zahájena v roce 1929 na místě zbořeného hostince u Zaplatilů. Zdarma na ní pracovali občané, mládež i děti křesťanského myšlení. Financování stavby bylo zajištěno upsanými podíly členů založeného Spolku Katolického domu a půjčkami. Slavností otevření budovy se uskutečnilo dne 5. července 1930. Budova sloužila především činnosti místních spolků. Ze sportovních aktivit zejména místní tělovýchovné jednotě Orel, k veřejným tělocvičným vystoupením, ke hře stolního tenisu a volejbalu, lehké atletice a pořádání turnajů. V kulturní sféře se konaly osvětové přednášky, nejméně dvě náročná divadelní představeni místních ochotníků, dětská divadelní představení, společenské plesy, šibřinky, taneční zábavy, Bartolomějské hody, došlo i na prezentaci národopisných slavností jako jsou dožínky, selská svatba a jiné hodové zvyky. Byla zřízena místní knihovna. Zákaz spolkové činnosti přišel v roce 1939, na počátku německé okupace. K obnovení spolkové činnosti došlo až po skončení druhé světové války v roce 1945, po provedení nezbytných úprav poškozené budovy, která mimo jiné sloužila jako lazaret. K opětnému zákazu spolků došlo po únorových událostech v roce 1948. Budova od té doby chátrala, zařízení postupně mizelo nebo bylo zničeno. V budově bylo postupně sídlo pošty, místního národního výboru, knihovny, mateřské školky, klubovny místní organizace Junáka (do doby zákazu činnosti této organizace), byt správce. Po listopadu 1989 se nacházela budova ve vážném havarijním stavu. Jejím správcem byl v té době dnes již neexistující podnik Správa nemovitostí města Brna. Ten zpočátku ještě přispěl na zabezpečení budovy úhradou nezbytných oprav, které byly prováděny převážně brigádnicky členy Spolku, místními občany a za úplatu učni družstva Stavba Brno. Spolek katolického domu obnovil v roce 1990 svoji činnost po registraci u Ministerstva vnitra ČR. Po likvidaci Správy nemovitostí města Brna se snažil získat budovu zpět do svého vlastnictví. To se mu povedlo v prosinci 1997, kdy se znovu stal vlastníkem stavby a pozemku pod stavbou, ostatní pozemky ponechal státu, respektive městu Brnu. Dnes slouží budova opět veřejnosti. Velká část prostor je pronajímána místním i cizím subjektům ke kulturním, sportovním i jiným společenským akcím. Přestože budova svým uspořádáním, vybavením apod. příliš nevyhovuje dnešním požadavkům na řadu společenských událostí, je jediným takto rozsáhlým společenským zařízením v obci.